Po Nicaragui následovala Kostarika. Tento stát je svou vyspělostí ne nadarmo nazýván "Švýcarskem" Střední Ameriky". FOTO ZDE  A je to opravdu tak. Ihned po překročení hranice se silnice zlepšili o 200 procent, domy měly najednou omítku (což jinde nebylo moc zvykem), auta i lidé zmoderněli. Dokonce se zde téměř všude platí kreditní kartou...Tomu odpovídaly i ceny, které byly ve srovnání s jinými státy Střední Ameriky vysoké. Nicméně Kostarika je skutečně krásná zejména svoji krajinou, výjimečná faunou i florou. Je to tu ráj pro biology. Jako první místo delšího pobytu jsme zvolili oblast Monteverde a Santa Elena. Zdejší biologická

 rezervace patří mezi nejlepší na světě. Tu jsme si prošli křížem krážem (vstup 17/9 USD nestudent/student). Další den jsme si vyšlápli snad jediný neplacený výlet v okolí na místní kopec. Toto nás tu trochu štvalo, že za všechno, kam se člověk pohnul, se muselo platit. Ale krásná příroda stála za to. Z Monteverde jsme jeli do hlavního města Kostariky San José. Zde jsme asi nepřijeli do nejlepší čtvrti, protože tu bylo dost žebráků, prostitutek atd. Nicméně to bylo blízko autobusového nádraží, tak jsme se v této čtvrti i ubytovali. Trochu hluku ale jinak se nám nic nestalo. San Jose jsme čekali trošku modernější vzhledem k tomu jak vypadal zbytek Kostariky. Ze San Jose jsme si udělali jednodenní výlet na nedalekou sopku Poás. Nalákaly nás fotky na internetu a opravdu..zklamaní jsme nebyli. Krásný kráter dosud činné sopky je naplněn jezírkem, ve kterém je horká voda. Barva jezírka se mění podle různého složení. Po návratu jsme si už jen vzali batohy, prošli se večer nejnebezpečnější čtvrtí směrem k autobusu a pak hurá do Panamy.

A teď ještě přídavek, příběh a jednom zajímavém člověku jménem William Walker, který toho stihnul opravdu hodně. V roce 1853 s několika muži obsadil část Mexika (kalifornský poloostrov) a prohlásil sám sebe prezidentem. Odtud ho ale zanedlouho vyhnali. V roce 1855 zaútočil na Nikaraguiskou Granadu. Zde zvítězil,  opět se prohlásil prezidentem (byl jím 3 roky),tentokrát dokonce jeho vládu uznalo i USA. Opět zavedl otrokářství, znárodňování a jako úřední jazyk zavedl angličtinu. Poté si chtěl podmanit i Kostariku a zbytek Střední Ameriky. To už ale bylo moc, byl poražen a musel uprchnout do USA. Byl to ovšem nezmar. O 6 měsíců později se vrátil a s pár muži zaútočil na Greytown. To se mu ale nepovedlo a amíci ho zatkli. Po pár letech se pokusil zaútočit na Honduras. To byl poslední pokus, protože tam ho zatkli Britové, předali Hondurasanům, kteří ho v roce 1860 popravili. Toto všechno stihnul za 7 let!!!!!!!!!!!!