Chile je dosti zvlastni zeme FOTO ZDE. Jeji tvar - delka 4000 km a sirka jen 150 km mluvi za vse. Ze zapadu je bicuji vetry Ticheho oceanu a z vychodu tvori hranici vysoke hory And (az temer 7000 m.n.m.). Timto je Chile odpradavna dosti uzavrenou zemi, a proto zde vyvoj probihal jinak nez ve zbytku Ameriky.
 
Ihned po prekroceni hranice z Bolivie do Chile nas cekal sok. Dopravni prostredky v dobrem stavu, take silnice byli asfaltove a dopravni znaceni jako u nas v Evrope. Skutecne, Chile  je na tom velice dobre. Dokonce bysme uroven srovnali s jiznimi staty Evropy jako je Recko apod... Z hranic jsme sjeli z petitisicovych vysin Altiplanu do oazy San Pedro de Atacama. Vicemene je to siroko daleko jedine mestecko. Okoli tvori pouste, ktere jsou nejsussim mistem na svete.

V techto poustich nikdy, skutecne nikdy neprsi.... San Pedro samo o sobe je mala vesnicke, ktere je zajimave spise okolnimi poustemi a zajimavymi skalnimi utvary. Toto vsechno jsme videli za hranicemi v Bolivii, takze podruhe to videt nemusime. V Chile nas cekala jeste jedno prekvapeni. Ve srovani s Bolivii jsou ceny nekolikanasobne vyssi, celkove jsou ceny v Chile vyssi nez u nas. Holt vsude nemuze byt levno. Nicmene lide nas prekvapili milym a slusnym jednanim, ochotne nam radili, proste parada (s Peru a Bolivii se neda srovnat). Slo videt, ze jsou vzdelani a na urovni. V San Pedru jsme se dozvedel, ze se v mistni pousti jede i slavna Rally Dakar. Tak jsme se rozhodli, ze se pokusime na ni podivat (bez auta to je tu ale tezke...). Na webu byli informace kudy a kde se zrovna jede, tak jsme si vyhlidli jednu stanici pro divaky. Vsechny jsou ovsem v pousti, kam neni snadne se dostat. Jedna cast trasy by ale mela byt nedaleko silnice smerem na Santiago, tak jsem si to zhruba zaznacil do mapky, kde 1 cm byl 100 km, takze rozptyl byl veliky. Na nadrazi jsem se ptal nekolika ridicu autobusu, co jedou do Santiaga, ale nikdo nic o Rally Dakar nevedel...az sesty ridic rekl, ze sice taky nevi, ale vezme nas a vyhodi nekde v pousti na ceste. Nevedel jsem, ze to vezme tak doslova. Po 150 km jizdy zastavil s tim, ze nevi kde to je a ze muzem vystoupit.....zrovna projizdela kolona doprovodnych aut Rally Dakar Brazilskych vozu. Ti nam take neporadili, kupodivu nevedeli, ale pry asi by bylo lepsi se kousek vratit, tam mozna neco je..ale bylo mi to divne, mel jsme za to ze by to meli byt jeste dal na druhou stranu... Tak jsme vystoupili a bus odjel. Tak, a ted, uprostred pouste Atacama, kde nic tu nic, jen poust a silnice, po ktere obcas projede auto. A vedro 40 stupnu....
Chvili jsme dali na radu Brazilcu a stopovali smerem zpet, ale po 20 minutach jsme presli na druhou stranu s tim, ze pojedem dal a uvidime ,jestli uvidime prasici se misto v pousti, kudy jede rally. Po dalsich 20 minutach stopovani (stopoval jsme jen ja, Maja to odmitla se slovy 'Cela Rally byl to Tvuj vymysl tak si stopuj  ) nam zastavil kamion, ktery taky vedel prd, ale aspon ze nas vezme do nejblizsiho mesta (8hodin jizdy) kde stavi bus a tam presednem. Cestou ovsem, jak jsme doufal, jsme videli se prasit v pousti, tam jsme vysedli a sli pousti k mistu. Cestou jsme stopli jeep (taky se jeli podivat na Rally), ktery nam dost pomohl (v tom horku s batohem na zadech...zadna sranda). Tak jsme se nakonec na misto dostali a videli sklavnou Rally..a byla to parada...sledovali zavodniky (jedna motorka se male srazila s nasim batohem..), pili s Chilany slivovici, kterou mi tu nechal Tomas, proste vybornej piknik..... Po par hodinach nas jeep zavezl zpet na cestu, kde byli policajti a ti nam zastavili bus, ktery jel smer Santiago..proste hrozna haluz... cesta do Santiga pak byla cca 18 hodin.
V Santiagu na nas cekalo hrozne vedro, ale mesto jako takove bylo moc pekne, upravene, v pozadi s vysokymi horami. Odtud jsme jeli do pristavu Puerto Montt, odkud odjizdi trajekty do Patagonie. Jeden by byl uplne idealni, jede az na jih, 4 dny, ale stoji 500USD na osobu, coz je mimo nas dosah. Zkousime se dostat na nejakou nakladni lod, ale ani to nejde, tak jedem busem na ostrov Chiloe, kde je krasny narodni park a celkove krasna krajinu podobna Norsku - same rybarske vesnicky, cas se zde zastavil hoodne davno. Spoustu lidi odtud uteklo kvuli castym zemetresenim a nehostinnym podnebim. Casto tu prsi, je silny vitr a zima - i v lete. Z jihu ostrova jsme chytli lod alepson na puli cesty do Patagonie a pote jsme pokracovali autobusy. Nebylo to jednoduche, autobusu tu moc nejezdi a v hlavni sezone, coz je prave ted, jsou plne nekolik dni dopredu. Nakonec jsme se po nekolika dnech, prestupech z lodi na bus a zpet na lod dostali na hranice s Argentinou. Tuto pasaz Argentiny, ktera zahrnuje Fitz Roy a ledovec Perito Moreno bude popsana v clanku o Argentine. Kazdy, kdo chce projet Patagonii, musi zkratka hranice Chile - Argentina prejit nekolikrat... takze ted jsme opet v Chile v Puerto Natales. Toto mestecko je vychozi bod do NP Torres del Paine. Zde jsme sli na 5 denni trek s nazvem `W` dle tvaru. Ma to byt jeden z nejhezcich treku na svete. Nam se trek libil, nicmene reklama, ktera je tomuto parku delana, presahuje jeho krasu. Byli jsme trochu ovlivneni i pocasim, kdy nam 2 dny prselo, foukal silny vitr pres 100km/h a byla zima. Ale i tak to urcite stoji za to. Jsou zde vysoke kamenne veze dokonale opracovane vetrem a destem...navic vrcholky mistnich skal maji jinou barvu nez jejich podklad...vic ve fotkach...Z parku jsme jeli dal na jih, do mesta Punta Arenas, posledni vetsi mestecku. Je hned u prulivu, ktery se jmenuje po slavnem moreplavci - Magallanes. Ten tu objevil novou namorni cestu. Pres tento pruliv jde jiz videt hlavni ostrov Ohnove Zeme. Zde v podstate konci zeme, odtud se vyplouva na Antarktidu. My se odtud obracime zpet na sever a jedem zpet do Argentiny, do Buenos Aires a pak...hura na Novy Zeland.