Z Mongolska jsme prejeli vlakem do Ruska foto ZDE. Do Ruska jsou potreba viza, ktera je velice slozite ziskat. Potrebujete bud oficialni pozvani nebo tzv.voucher od nejake cestovky, se kterou "jakoby jedete".  Tento voucher lze zakoupit na internetu za cca 3000 korun. Az s timto poukazem muzete zadat o viza. Je to proste jedno velke divadlo, na kterem nekdo pekne vydelava. Navic,coz je uplne nelogicke, musite svoje viza po prichodu do zeme do 72 hodin zaregistrovat na prislusnem urade za poplatek. Logicke by bylo, kdyby jiz razitko od celnika na vizech bylo registraci (tak jako tomu je vsude), ale tady jste v Rusku a jak budete cist dal, logiku zde nema nic.
Prechod hranic trval celkem 10 hodin a uz zde jsme zacali poznavat Rusko. Kdyz jsme si v kupe otevreli okno a vykoukli ven, hned nam vojak stojici vedle vlaku nakazal zalezt a okno zavrit. Joo predpis je predpis.



Po vyplneni spousty nesmyslnych papiru a kontrol jsme konecne mohli pokracovat v jizde. Vlakem jsme padili smerem na sever, abychom se ve meste Ulan Ude mohli napojit na tu pravou Transsibirskou magistralu vedouci z Moskvy do Vladivostoku. Tato trat jede skrz 8 casovych pasem a je dlouha 9289 Km.V Ulan Ude jsme jiz zabocili na zapad, dalsi den rano jsme jiz prijizdeli do Irkutsku, mesta u jezera Bajkal. Cesta z Ulanbataru do Irkutsku trvala 39 hodin.Tady jsme chteli zustat nekolik dni.
Samozrejme jsme se hned snazili koupit listky do dalsiho mesta, protoze vlaky tu jsou dost plne a je potreba si je koupit dopredu. U pokladny, na kterou jsme stali hodinu ve fronte, nam rekli, ze informace nepodavaji, ze musite prijit jiz s konkretnim cislem vlaku a casem, jinak Vam listek neprodaji. Informace, kdy co jede Vam pry daji na informacich. Tam po vystani dalsi fronty, svete div se, chteli za podani informace 55 rublu (cca 40 Kc). Po zaplaceni nam jen rekli, ze vlaky jsou plne,