Tak další stát za námi, Kolumbie FOTO ZDE. Tato země, která ovládá 80 procent celosvětového obchodu s kokainem, nás přivítala po plavbě Karibikem ve městě Cartagena. Toto město je právem nazýváno nejhezčím městem celé Jižní Ameriky. Okouzlilo i nás, zejména stará část města, která je i v UNESCO. Krásné staré pestrobarevné domy s balkony, zelená náměstí s živou hudbou a pohodová atmosféra.

Dojem města trochu kazí zfetovaní místní, kteří brouzdají ulicemi s nepřítomným pohledem. No jsme přece v Kolumbii, kokain je zde levný tak si ho může dovolit každý. Z Cartageny jsme jeli do Santa Marty, kde není nic extra, kromě nedalekého národního parku Tayrona. Sem jsme si udělali jednodenní výlet. Tayrona je džungle, která směřuje až ke krásným plážím Karibiku. Uprostřed džungle je navíc starobylé městečko Pueblita.

Tento park se nám opravdu líbil. Navíc jsme se vyhli placení vstupného, protože nám jedna slečna poradila jít jiným vstupem, kde často není výběrčí a skutečně tam nebyl. Vstupné je celkově v Kolumbii drahá záležitost, např. do tohoto parku byl vstup 31000 pesos, což je cca 300 Kč/osobu. Odtud jsme jeli navštívit hlavní město Bogotu (celkem pěkné město) a pak už do srdce Kolumbie, zony cafeteria neboli oblast pěstování kávy. Zde jsme našli krásný klid ve městečku Salento. Svahy jsou poseté kávovníky, na nimiž ční zasněžené vrcholy sopek. Udělali jsme si zde několik výletů, nejvíce se nám líbilo údolí Cocora, kde rostou wax palmy, tj. vysoké až 60 metrů, trošku vyšší než ty na plážích :-)
Poslední destinací v Kolumbii bylo město San Augustin, v jehož okolí jsou rozesety sochy staré 3000 let. Do tohoto města a hlavně odtud pryč byla šílená polňačka. 120 km jsme jeli 7 hodin, celou cestu jsme byli jak na trampolíně. Chvíli se to může zdát jako zábava, ale tohle bylo moc...až nás z toho bolela záda. Rozhodli jsme se, že hranice do Ekvádoru přestoupíme v noci. Nicméně po několikahodinovém zpoždění našeho busu, který nás vyhodil o půlnoci cca 100 km před hranicemi s tím, že dál nejede (důvod byl ten, že jsme byli už jen 2 cestující, což je pro ně asi nerentabilní) a máme si počkat na další bus, který prý jede za 20 minut. Po hoidně čekání v pěkné zimě jsme začali být hodně naštvaní, nakonec bus dorazil a do hraničního města jsme dorazili ve 3 ráno. Hranice byly ale zavřené, tak jsme se ubytovali a úplně mrtví šli spát.
Ráno jsme psychicky připravovali na drogovou kontrolu, přecejen upouštíme "bílou" Kolumbii. Přechod hranic byl ovšem úplně hladký, našich batohů si nikdo ani nevšimnul.
Kolumbie je zemí paradoxních cen. Polední menu v restauraci tj polévka, hlavní jídlo a pití stojí 40 Kč a oproti tomu veřejné WC stojí 10 Kč. Lístek do kina úrovně naší Palace cinemas stálo 60 Kč, menu u McDonalds 110 a známka na pohled 60 Kč. Také je zajímavé, že ceny dálkových busů nejsou pevně stanoveny, takže se tu dá pěkně smlouvat. Když bysme měli vybrat jedno nej místo Kolumbie, je to Cartagena.